Nejlepší soudní drama to sice není, ale Nicholson (v té době, tj. od Batmana (no, možná už od Eastwicku) do Wolfa, to byl fakt démon:-)) si celý film úplně krade pro sebe a to je v něm pár (desítek) minut plus casting celkově je fakt nehorázně nabitý (akorát ta Moore je herecky imho jen do počtu) a Sorkinovy “dialog skills” jsou tady v nejlepší formě. Kromě toho přimíchat do klasického soudního dramatu military prostředí byl skvělý nápad, jak dodat filmu další rozměr a film trochu odlišit od všech těch grishamovek okolo (protože vojenské paragrafy jsou logicky trochu jiné než civilní).
No a v neposlední řadě nebýt právě tohohle filmu (a Top Gunu), možná by nikdy nedošlo na “Harmon Rabb, Jr. se stejně jako jeho otec stal pilotem vojenského námořnictva…”, což jsem tehdy strašně žral (a pro jistotu už znovu neviděl, aneb vzpomínky zůstanou:-)) a i kvůli tomu jsem tenhle neoficiální “pilot” v té době viděl možná až nezdravě často a kdykoliv si dám moc rád repete.
