Scott, myslím, přímo v tom úvodníku na dvd / bd zmiňuje, že pro něj je režisérskou verzí (ve smyslu jeho záměru a vize, jak měl film vypadat) ta, která se dostala do kin a je s ní stále spokojen. Přičemž „režisérská verze“ na dvd / bd je spíše takový bonus a šance, jak film přiblížit novému publiku (proto to zkrácení některých scén pro zrychlení tempa snímku) a pro stávající fanoušky přidat pár scén navíc (scéna s Dallasem* atd.).
Na rozdíl od Camerona, který preferuje special edition z 1991 a kinoverzi zkrátil jen proto, že byla pro kina příliš dlouhá (a druhotně, aby taktéž zrychlil tempo snímku). A není divu, když special edition řeší / vysvětluje dvě relativně důležité části zápletky (motivaci Ripley vůči Newt a příčinu zamoření Hadley´s Hope).
U trojky režisérský sestřih netvořil Fincher (ta frustrace z placu musela být asi fakt obrovská, když i po 10 nebo 15 letech se k filmu odmítá jakkoliv vracet), ale kdo ví kdo (Hill s Gilerem a Carrollem?) „podle poznámek režiséra / lidí ze štábu, kteří vzpomínali, jak to tehdy Fincher plánoval“. Tudíž, kdyby se stal zázrak a Fincher by se k filmu skutečně vrátil (#releasereallyfinchercut:-)), tak dost možná vypadá ještě jinak, než „režisérská verze“ na dvd / bd.
U čtyřky je to, tuším, podobné jako u Scotta. Jeunet byl spokojený s kinoverzí, ale využil šance se k filmu vrátit a opětovně si s ním „pohrát“. Takže opět takový bonus / alternativa k původní verzi.
*Která – pokud by se považovala za kánon – v podstatě v jednom konkrétním (ale dost podstatném) ohledu popírá Cameronovu dvojku nehledě na verzi (kino/special edition).
Jen upřesním, že dotyčná scéna (Dallas cocoon scene) se do žádného sestřihu nedostala a existuje jen jako bonusový out-take. Což je na jednu stranu trochu škoda (je docela působivá a vysvětluje kompletní životní cyklus Aliena) a na druhou stranu zase moc dobře (protože v podstatě neguje Alien Queen a Cameron by pro Aliens musel vymyslet něco jiného – přičemž s Alien Queen počítal už v tom slavném draftu pro studio a měl to být zlatý hřeb celého filmu … což taky nakonec byl). Scott ji z filmu vyhodil prý kvůli tempu a po vzniku Aliens už tak nějak nedávalo smysl ji v jakémkoliv novém sestřihu do filmu vracet.
Jinak při pohledu na tenhle teaser je obrovská škoda, že Fincher ani po takových letech nezakopal válečnou sekeru a nepřišel s vlastní režisérskou verzí, nebo alespoň se studiem nespolupracoval, když připravovalo video release tetralogie (v jinak extra výživných bonusech dost bolestně chyběl). Nedivil bych se, kdyby se od prodloužené verze (natož od kinoverze) dost odlišovala.
Tak jasně, je to dílo fikce, tudíž vymyslet, jak přesně životní cyklus funguje, záleží čistě na fantazii toho kterého autora a zkombinovat oba přístupy, jak tyhle potvory vznikají, by asi nějak šlo, ale v okamžiku, kdy se do celého konceptu přidá královna, tak je imho zbytečné to komplikovat dalšími podmínkami, kdy přesně funguje jaká varianta, které se budou muset divákovi vykomunikovat (a navíc to do určité míry oslabuje postavení královny jako ultimátní „master bitch“).
Kromě toho na existenci královny stojí příběhové elementy jak trojky (vetřelec nezabije Ripley, protože cítí, že v sobě nosí královnu & Ripley se obětuje, aby královna nepadla do rukou WY), tak čtyřky (Ripley je přivedena zpět k životu klonováním ze stejného důvodu). I když je zmíněná scéna fajn, tak je za mě dobře, že se nakonec do finálního sestřihu nedostala, protože by ze zpětného pohledu způsobila více škody než užitku.
OK, moje chyba a sorry všem za špatné info. Paměť už asi neslouží tak dobře, protože Dallas v kokonu je fakt v tom režisérském sestřihu přítomen. DC verze vznikla až na popud studia pro video release tetralogie a sám Scott tuším a snad zase nekecám prohlásil, že pro něj je preferovanou verzí stále ta, která běžela v kinech*. Takže se to dá teoreticky brát i tak, že DC verze je spíše takový bonusový (alternativní) sestřih. O té scéně se tehdy už poměrně dlouho vědělo (a vedly se o ní diskuze jako je tahle:-)), takže by i dávalo smysl, že ji Scott do DC verze vložil hlavně proto, aby potěšil skalní fanoušky.
*Na rozdíl od Camerona, který to má naopak a dává přednost prodloužené verzi.
Nejsem fanoušek prequelů a každý film je samozřejmě kolektivní dílo, ale Scottův neocenitelný kredit na původním filmu je neoddiskutovatelný, bez ohledu na to, že se (oficiálně) nepodílel na scénáři a neúčastnil se projektu od samého počátku. O’Bannonovi za pitch (spousta z jeho nápadů se do filmu vůbec nedostala) a Gigerovi za design zásadní podíl na filmu nikdo nebere (a když už jsme u designu, tak je potřeba zmínit i Cobba) a Alien (monstrum) je pochopitelně jeho – geniální – dílo, ovšem Alien (film) v podobě, v jaké nakonec vzniknul, by bez Scotta vypadal úplně jinak.
Byl to Scott, kdo přesvědčil lidi z Foxu, aby najali Gigera (vadili jim sexuální konotace v jeho tvorbě) a hlavní roli svěřili Weaver (původně ji měla hrát Cartwright). Byl to Scott, kdo rozhodl, že namísto stop motion triků bude monstrum představovat člověk s neobvyklou fyzickou konstitucí v kostýmu (načež byl obsazen Badejo). Byl to Scott, kdo nastavil celkový tón filmu (upozadění monstra a sázka na strach z neviděného) a tak by se dalo ještě dlouze pokračovat (a to pomíjím Scottovy proslulé storyboardy). Když už objektivně řešit, kdo byl u filmu odpovědný za co, začal bych studiem materiálů typu dokumentu The Beast Within: The Making of Alien nebo ještě lépe knihy The Making of Alien.
Vtip je právě v tom, že bez Scotta by se možná O’Bannon a Giger na filmu vůbec nepodíleli. O Gigerově nejisté pozici u Foxu jsem už psal, v případě O’Bannona zase v mezičase Giler s Hillem napsali vlastní verzi (protože použitelný scénář obecně se rodil dost těžce a nějakým nápadem do něj přispěli Scott, Giler, Hill a ještě pár dalších lidí) a byl to zase Scott, který lidi ve Foxu přesvědčil, že původní verze O’Bannona je lepší.
To, že prequely dopadly jak dopadly a Scott se v nich točí v kruhu, je jedna věc, ale původní film jako celek (nikoliv monstrum nebo pitch) si Scott nárokuje zcela po právu. Fakt to nebylo o tom, že celou produkci jen zastřešil a dodal líbivý audiovizuál. Takovou logikou by šlo „odstřelit“ i Spielberga, který si scénáře (ani pitche) ke svým filmům (až na malé výjimky) taky nepsal. Scott během pre/post/produkce učinil tuny kreativních rozhodnutí, díky kterým ten film vypadá tak, jak vypadá a stal se klasikou nejen v rámci svého žánru.
Jinak The Beast Within: The Making of Alien je součástí bd kolekce Alien Anthology, The Making of Alien je kniha od J.W. Rinzlera (dostupná třeba na německém Amazonu) a rozebírá genezi filmu od A do Z (samotné natáčení prakticky den po dni) včetně rozhovorů, archivních fotek a skic a zákulisních informací (viz výše). Skalním fanouškům Aliena bez váhání doporučuju si ji pořídit a k tomu samozřejmě i The Making of Aliens od stejného autora ke dvojce.
