Zrovna minulý týden jsem si dával po docela dlouhé době opáčko v podobě komba Inglourious Basterds a Django Unchained (o dost častěji protáčím The Hateful Eight, který mě baví tou přiznanou divadelní stylizací a faktem, že jde hlavně o jedno velké scénáristické cvičení, ve stylu co je možné vymyslet s pár postavami a jednou lokací, než “plnohodnotný” příběh) a výsledkem bylo nepřekvapivé zjištění, že oboje je pořád pecka a zábava (nekompromisní kosení rasistických “panchartů”, ať už v dobách WW2 nebo Divokého západu, se prostě nikdy neomrzí:-)) a jak je u Tarantina obvykle zvykem, s narůstající patinou jsou jeho filmy ještě o něco lepší, než když je člověk viděl někdy v době jejich premiéry nebo pár let po ní a tady to platí stejně tak.
Casting je samozřejmě bez chyby, dialogy klasicky tarantinovské, láska k filmu prosvítá z pomalu každého záběru i tady, byť se přímo neotiskla do příběhu (jako třeba v Inglourious Basterds), explicitní násilí a expresivní nadávky přítomny v míře vrchovaté (tak jak to mají fanoušci rádi), cameo vtipné, tempo vyprávění pozvolné a stopáž filmu nadstandardní a nechybí ani plno dnes už klasických scén (večeře a přednáška z frenologie asi vede a hned v závěsu diskuze o prostěradlech s nevyhovujícími otvory pro oči:-), ale první setkání s panem Cukrátkem, cesta na ranč, osvobození hlavního hrdiny nebo společná prácička v salónu nejsou o moc pozadu), ovšem to nejzábavnější pro mě je sledovat ten neselhávající tarantinovský mix tradičních žánrových propriet a narativních paradoxů, kterými tady Tarantino nabourává zažitá westernová klišé.
Otrok jako lovec hlav, otrok jako ten největší rasistický hajzl, zubař jako ostrostřelec, profi střelci s mizernou muškou, chytrý otrok, stupidní otrokáři, rychlá a neokázalá smrt hlavního záporáka, dlouhé a velkolepé zúčtování s nohsledy, distingovaný projev záporáků, lidové vystupování hrdinů, atd. Tarantino jistě nebyl první, kdo něco takového zkusil, ale to nijak neoslabuje fakt, jak mu to celé dohromady skvěle funguje. V tarantinovské topce sice mám jiné mistrovy kusy (přece jen vidět Reservoir Dogs a Pulp Fiction v tom správném formativním věku se na člověku podepíše a jako fanoušek westernů a easternů jsem v Kill Bill dostal to nejlepší z obou světů:-)), ale i tohle je velká paráda, která je s přibývajícími lety jen lepší a lepší.
