Samozřejmě velká a nestárnoucí klasika, respektive jedna z mnoha, když je v tom „zapletený“ geniální de Funèse, protože jestli na někoho platí, že ať už dojde řeč na jakýkoliv jeho film, tak prakticky nelze šlápnout vedle, tak rozhodně na něj. Když se k tomu přidá fakt, že nikdo na světě si tehdy neuměl z nácků dělat tak kultivovanou legraci jako frantíci (Indy, doufám, promine:-)), vynikající situační/převlekové komedie byly u jmenovaných v 60s a 70s pomalu národním sportem, kombinace hned trojice národních kultur zavdává příležitost k rozehrání spousty zábavných etud a zde přítomný Bourvil byl pro roli „nahrávače na komediální smeče“ přímo zrozen (velká škoda, že tohle byla s de Funèsem jejich druhá a poslední spolupráce, protože spolu tvořili skvělý „jin & jang“ tandem), tak je jasné, že tady se divákům servíruje vyložená filmová delikatesa, kterou v našich končinách ještě o trochu výše posouvá (jak jinak než) parádní dobový dabing. Když se člověk podívá, s jakou lehkostí a jistotou je podobná „nenáročná“ premisa zahrána a natočena, tak si až říká, že pokud jsou po ruce schopní lidé před i za kamerou, tak to přece nemůže být zase tak těžké. Pak se ovšem podívá na něco z ranku Stůj, nebo se netrefím! a vrátí se zase hezky zpátky na zem:-). Jo, je to těžké a proto to zvládnou jen ti nejlepší.