Kill Bill: The Whole Bloody Affair je pochopitelně fan edit poskládaný, tipuji, převážně z JP home video verzí obou filmů.
Stejná pecka jako originál(y) s pár drobnými vylepšeními. Více anime (nic moc podstatného), bitka s katanami kompletně v barvě je úplně boží a mám pocit, že přibylo i nějaké to gore, hláška o živé B.B. (která na konci Vol 1 teasovala Vol 2) pryč, takže neznalý divák může být na konci překvapen stejně jako Beatrix, plus nová scéna (původně nepoužitá, tj. v trochu horší kvalitě) flashbacku Billova souboje na katany s bandou anonymních poskoků. Nic moc tam sice nepředvede, ale je to alespoň malinkatý náznak toho, proč má být Bill vlastně takový frajer a všichni ostatní hadi z komanda jsou z něj ve filmu úplně paf. Celkově super zážitek a jako jo, když se zdrojový materiál ztratí/zničí (viz DC Event Horizonu, na který nikdy nedojde:-(), tak stopka je jasná a pochopitelná, ale zrovna tady fakt Tarantina nechápu, proč to oficiálně dodnes nepustil do světa (kromě na pár dnů omezeného, tehdejšího, kino releasu). Fanoušci by mu za to utrhali ruce (tak jako u všech jeho filmů). Tedy pokud jeho slibovaný poslední desátý flick nebude KB3 a následně nevypustí kompletně kompletní cut, složený ze všech třech filmů dohromady:-).
Kill Bill: The Whole Bloody Affair existuje také jako chronological fan edit.
Samozřejmě více pochopitelnější stran návaznosti děje než originál a taktéž samozřejmě s absencí momentů překvapení v místech, kde nechronologie vyprávění podobné „aha situace“ zajišťovala (jak v rámci děje samotného, tak třeba v tom, že celá příběhová linka je ve skutečnosti hodně jednoduchá, což original cut docela úspěšně maskuje). Film jako takový funguje plus minus stejně dobře v obou verzích, ale stále bych preferoval original cut, protože ta nechronologie scén tomu přece jen dodává ještě jednu (drobnou) vrstvu navíc.
