Ten souboj je ve filmu tak dobrý, protože se velice věrně drží podrobného popisu souboje z knihy (která je naprosto strhující a po premiéře filmu vyšla i u nás) a ten zase vychází z detailně zaznamenaných dobových pramenů. Ano, obsahuje pár nekontinuálních střihů a umělecká licence hraje jistou roli, ale celkově se tvůrci ve filmu drželi reality tak blízko, jak to jen šlo, včetně finálního souboje.
Spor a následný duel mezi Le Grisem a de Carrouges byl v tehdejší době něco jako dnešní sportovní akce – provázel jej obrovský zájem veřejnosti a stejně tak „mediální“ pokrytí (samotný boj byl kronikáři popsán v podstatě minutu po minutě a pohyb za pohybem ze strany obou aktérů), přičemž výsledek souboje a kdo udělal jakou chybu se rozebíral už tehdy.
Zásadní bylo, že Le Grise dýku de Carrougesovi z rány vytáhl (zasáhl jej do stehna, protože si všiml skuliny v jeho brnění v momentě, kdy se de Carrouges krátce ohlédl po své ženě) a na pár kroků od něj poodstoupil, čímž mu dal šanci se vzpamatovat. Kdyby to neudělal, souboj by velice pravděpodobně vyhrál. Alespoň tak praví dobové prameny.
