Já jsem LOTRa před filmy vůbec neznal (věděl jsem, že jde o slavnou knižní sérii, etalon žánru, atd., ale to bylo tak všechno), ale byl jsem velký fanoušek Jacksona díky Bad Taste, Braindead a The Frighteners, takže jsem se na filmy hodně těšil v podstatě hlavně kvůli němu a ve své sociální bublině všem fanouškům Tolkiena a LOTRa, kteří neměli daleko k rázným soudům typu „Who the f*ck is Neill Blomkamp Peter Jackson?“ dlouho před premiérou vykládal, že to bude naprostá pecka, ať už je předloha jaká chce:-):-):-), protože konečně dal někdo Jacksonovi to jediné, co mu doteď chybělo k dokonalosti a to 300m budget a áčkové herce.A to jsem ještě vůbec netušil, co mě v kině čeká pochopitelně stran kvalit samotné předlohy i filmů jako takových. Stačilo jen pár minut prologu s bitvou posledního spojenectví, abych sbíral čelist někde na podlaze a v duchu pronesl odvážný soud, že pokud všechny bitvy v trilogii budou vypadat takto, tak to bude absolutní mega ultra nářez a budou se přepisovat dějiny a jak se po ROTK ukázalo, tak taky že jo. FOTR byl navíc druhý film, který jsem v kině viděl v surroundu, takže zážitek byl o to více umocněn. Rok nato u TTT samozřejmě padala čelist znovu (Glum, Helmův žleb) a nakonec u ROTK tomu nemohlo být jinak. A sice TTT a ROTK jsou asi o trochu lepší filmy, ale nejraději z trilogie mám FOTR pro ten prvotní pocit okouzlení Tolkienovým světem a diváckého uzemnění Jacksonovým zpracováním (protože u dvojky a trojky už člověk tak nějak věděl, co může čekat).
Následovaly vypůjčky dvd z půjčovny, nákupy Tolkienových knih (jak trilogie, tak Hobita a Silmarillionu), nákupy dvd s kinoverzí a opakované přehrávání/čtení několikrát za rok. Jediné co mě tehdy pořádně štvalo byl fakt, že ty prodloužené verze, natož sběratelky s bonusovým diskem navíc, byly pro mě strašně drahé a nezbývalo, než je jen závistivě okukovat. Naštěstí později vyšla celá prodloužená trilogie pohromadě (bohužel ale bez těch bonusových disků), takže nakonec se štěstí usmálo i na mně a opakované přehrávání mohlo zdárně pokračovat jen s tím rozdílem, že zatímco prodloužené verze „točím“ pořád dokola, kino verze jsem od té doby snad už neviděl. A o dalších pár let později jsem v nějakém klubu viděl prodlouženou trilogii i na plátně z projektoru (plátno bylo velké jen pár metrů, takže to vypadalo celkem obstojně, byť to pochopitelně pouštěli z těch dvd) a to byl také hodně fajn zážitek.
Proč, sakra, kina nedávají častěji retro projekce podobných klasik? Trilogii jsem viděl nesčetněkrát, ale pokud by někde byla možnost ji znovu vidět na velkém plátně s Atmosem (nejlépe v prodloužené verzi), tak bez váhání jdu do toho.
Na jakém příkladu? Myslíš tu trojici tří až čtyřhodinových filmů, které z podstatných věcí vynechávají snad jen Toma Bombadila a zbytek je na úrovni naprosto nepodstatných změn („tahle postava to řekla jinde a někomu jinému“, „tahle událost se stala před touhle události a ne naopak“, atd.) a ke kterým se v bonusech na dvd celý štáb vyjadřuje ve smyslu „maximálně jsme se snažili držet Tolkienova textu“?
Fakt si nepamatuji, že by Jacksonova adaptace LOTRa byla haněna za zkratkovitost nebo zjednodušení (když pominu výtky stran Tolkienových puristů), právě naopak. Masovka brblala nad tím, že je toho v těch filmech až moc (viz příliš dlouhá expozice ve FOTR, nekonečný počet konců ve ROTK, atd.). Jako přiznám se (jako fanoušek knih), že jsem taky brlbal nad tím, že tohle udělali jinak a tohle tam vůbec není, ale obecně vzato je Jacksonova trilogie imho věrná adaptace Tolkienovy předlohy. Osekání a zjednodušení, které by se podepsalo na výsledném díle, si představuji o dost jinak.
Jo a jinak – knižní předloha LOTRa byla totální masovka už dávno před Jacksonem a fakt, že s Hobbitem figuruje v top ten listu best selling books of all time se fakt nepovedlo jen díky Jacksonovi. Taky proto ty knihy chtěl Miramax adaptovat a koupil na ně práva. A taky proto do toho WB a NLC (kteří to od něj koupili) nacpali – v té době neskutečných – 300m (a kdoví kolik do následných dotáček a marketingu) a natočili celou trilogii na jeden zátah.
Ty knihy byly napsány pro děti/mládež:-). Pokud jsou pro kohokoliv ne-jednoduchým čtením, tak potom ok, no:-). Když už, tak (pro většinu lidí) asi Silmarillion, ale zrovna LOTR a Hobbit se čtou jedním dechem i v dětském věku (osobně opakovaně odzkoušeno). Asi proto se z nich stala masovka už před Jacksonem a díky věrnosti předloze se jeho filmy dočkaly takového úspěchu:-).
Zda-li by někdo jiný natočil adaptaci Herbertovy knihy lépe a přístupněji pro masy než Villeneuve se – stejně jako v dobách Lynche – pravděpodobně opět pár (desítek) let nedozvíme, takže já osobně si vystačím s jeho interpretací, pokusím se si ji maximálně užít a přemítání „co by kdyby“ ponechám na jindy:-).
