Velká srdcovka, kterou jsem naštěstí v kině neminul a pravidelně se k ní vracím. V rámci početných adaptací předlohy za mě ultimátní verze příběhu legendárního maskovaného hrdiny, stejně jako v případě Costnerova Robina Hooda, ve které se sešlo všechno přesně tak, jak mělo.
Campbell byl po GoldenEye ve špičkové formě, Elliott & Rossio svým konceptem „předání pochodně“ chytře nabídli příběh dva v jednom (stará a nová iterace hlavní postavy), který i po letech šlape na jedničku, typově geniálně obsazený casting (Banderas a Zeta-Jones, kterou tenhle film zaslouženě „udělal“, jsou dokonalá dvojice, Hopkins podobné šarmantní mentorské role zvládal jako málokdo, Wilson jako slizký hlavní záporák byl po trojce LW sázkou na jistotu a neznámý Letscher jako zavilý henchman (škoda, že se později více neprosadil, ksicht a charisma na to měl) se mezi ostatními hereckými veterány vůbec neztratil), svižná akce a inteligentní humor, vypointované dialogy, ikonické scény („svlékací souboj“ Banderase se Zeta-Jones je top, stejně tak Banderasova pacifikace vojenské posádky během krádeže věrného oře), perfektní Hornerův OST s popíkovou slaďárnou pod závěrečnými titulky, ale hlavně skvěle navozená atmosféra toho pravého romantického dobrodružství.
Dvojka byla s ohledem na kvality jedničky a opětovné angažování Campbella naopak jedno velké zklamání (není divu, když jsou pod ní podepsaní Orci s Kurtzmanem:-)). Sice to nebyla taková studená sprcha, jako předvedl de Bont s dvojkou Speedu, ale nebylo k tomu až tak daleko. Viděno jen jednou kdysi dávno a bohatě stačilo.
P. S. Zeta-Jones jsem zaznamenal poprvé právě tady a byl to „crush“ na první pohled, o rok mladší Entrapment to pak pro mě definitivně zacementoval – plakát s ní, tuším ze Cinemy, mám na stěně pověšený dodnes:).