Fraser zcela zaslouženě (ale stejně tak bych to přál i Farrellovi). Yeoh asi nic proti ničemu (Blanchett by to asi slušelo malinko víc, ale fakt, že dají sošku sexy kopačce z HK, na kterou jsem měl v 90s crush, je vlastně strašně super:-)). Quan dejme tomu (Gleeson nebo Keoghan si to dávali mnohem víc, ale fakt, že dají sošku klukovi z Indyho, na kterého se od té doby až doteď úplně zapomnělo, je vlastně strašně vtipný:-)). Curtis ale vlastně jo (vyjma Condon neměla nějak vážnou konkurenci a když už nic jiného, tak “za zásluhy” stran celé její kariéry to je ok).
Film a režie proč ne, akademie udělala v minulosti už větší přešlapy a pokud si někdo pořád stěžuje, že sošky dostávají jen artovky, indies a filmy s “vysokými ambicemi”, namísto jednoduchých blockbusterů a žánrových “divností” mimo mainstream, tak se zase po dlouhé době dočkal (ale stejně bych to viděl raději u McDonagha, Spielberga nebo Östlunda), origo scénář je za všechny ty nápady ve filmu úplně v pohodě, střih totéž. U Mavericka a Avatara jsem nečekal, že budou mít jakoukoliv šanci jinde, než v technických kategoriích, takže v tomhle se žádné překvapení nekonalo a naštěstí to proměnili alespoň tam. Výpravu a hudbu bych přál víc Babylonu, ale Western Front je taky slušná volba. Kamera zaslouženě Western Front, kostýmy měly jít za Babylonem nebo Elvisem, masky nemohly skončit nikde jinde než u Whale. Celkově to dopadlo tak nějak jako vždy – některé sošky pochopitelné, některé překvapivé, některé zvláštní a některé trochu mimo.
Koukal jsem zpětně na sestřih a tvl, ten best song to vyhrál snad na něčí objednávku, jinak to není možný:-). Takovou mizernou, unylou a nemelodickou bollywoodskou odrhovačku jsem už dlouho neslyšel. Na yt jsou tuny násobně lepších věcí odtamtud a ve srovnání s tímhle je Gaga song úplné mistrovské dílo (a to má v repertoáru ještě lepší filmové kusy, viz A Star Is Born).
Jinak byly fakt vtipné ty děkovačky:-). Jako chápu, že je to pro ně první takové ocenění, nával emocí, pocit satisfakce, whatever a na jejich místě bych to asi měl taky tak, ale v každém proslovu kolovrátek o potřebě snů, plnění snů, víře v sama sebe, nevzdávání se, případně ještě těžkém údělu imigrantů, atd., když v podstatě to samé zaznělo už několikrát? PR to celé akci nepochybně vylepšilo, přece jen lidi mají rádi šťastné konce, ale těch kapesníků bylo na mně už fakt moc. Ještě chyběl světový mír a bylo by to kompletní:-). Kam se poděly ty půlminutové výstupy, kdy se jen poděkovalo akademii, kolegům z placu a rodině a that’s it?
