Několika málo slovy: Co trailery slibovaly (poctu Scottově jedničce a Cameronově dvojce s příměsí videoherního Isolation), to Alvarez ve filmu fanouškům série doručil a to tak, že se mu podařilo natočit nejlepší pokračování od Resurrection (a nejlepší fanfilm od … jakživa:-)), což je o to překvapivější (nebo smutnější?), že jej nemá na svědomí otec zakladatel Scott (ani na třetí pokus), ale velký fanoušek značky (zejména jedničky), toho času režisér hororových béček.
Mnoha dalšími slovy: Film nabízí fanouškům tuny fan service obsahu, nějaké pomrknutí na diváka se vyskytuje snad v každém druhém záběru od kulis a rekvizit, přes citování hlášek a variace na konkrétní scény napříč celou sérii, až po příběhové elementy a dramaturgii filmu. Tudíž není divu, že Alvarez volí podobné výrazové prostředky jako kdysi Scott. Budování atmosféry a napětí, podobné původnímu filmu, za pomoci kamery, hudby a výpravy (retro futuristický art design je přímo boží) je téměř dokonalé. Alvarez ve filmu skvěle pracuje se zvukovými kontrasty, respektive s absolutním tichem a pozvolná expozice spolu s pomalým tempem vzdává Scottovu majstrštyku parádní hold.
Po stránce děje jde o přímočarou záležitost, ale kromě spousty starých nápadů (konečně se po letech zase podíváme do nějaké pozemské kolonie a spatříme výrobník atmosféry v akci, reaktivace poškozeného androida dopadne jako obvykle, na mutagen z Promethea se bohužel také nezapomnělo:-)) Alvarez dokáže potěšit spoustou příběhových novinek (sekvence v nulové gravitaci, která dává vzpomenout na sekvenci pod vodou v Resurrection – vlastně se až divím, že se takový oblíbený sci-fi prvek v sérii objevil až teď, osobní vztah s androidem (tradice volby jmen podle abecedy tentokrát porušena, škoda) – dtto, opakované přeprogramování androida, což má za následek změnu jeho charakteru – dtto, atd.).
Postavy sice příliš výrazné nejsou (jak po stránce charakteru, tak castingu), ale v rámci možností se chovají překvapivě logicky (příjemná změna v tomhle žánru) a navíc ke starým problémům přistupují novým způsobem (jak se zbavit facehuggera, aniž by zabil hostitele, jak se vyhnout facehuggerům aniž by zaútočili, jak zlikvidovat xenomorfy, aniž by kyselinou protrhli trup, atd.). Jistým dějovým nekonzistencím se film nakonec nevyhnul, ale mnohé z nich jsou relativně uspokojivě vysvětleny (vesmírná stanice s přísně tajným experimentem na orbitě zapadlé planety, všechny formy xenomorfa v rámci celého reprodukčního cyklu navzdory jedinému (dospělému) exempláři, atd.).
Na mnoho vysloveně strašidelných výjevů ve filmu sice nedojde (jak ve srovnání se současnou hororovou produkcí, tak vzhledem ke Scottovu originálu) a kupodivu to není tak krvavé/slizké/nechutné, jak jsem po trailerech a s ohledem na eRkový rating předem očekával, ale Alvarez to divákům vynahrazuje stylovým audiovizuálem, klaustrofobickou atmosférou, prakticky konstantním napětím a v samotném závěru nemalou dávkou akce (příruční variace na Sentry Guny ze dvojky se opět osvědčily:-)), takže výsledná umírněná podívaná stran gore není žádný problém.
Pár drobných výtek by se přesto našlo. Tempo zhruba uprostřed filmu mírně poklesne a na obrátkách nebere až těsně před finále, digitální “A2” cameo získává body za snahu tvůrců potěšit fanoušky dalším odkazem, ale provedením působí jako z nějaké postarší videohry a pak je tady kontroverzní konec s dalším (neúspěšným) pokusem o evoluci “dokonalého organismu”. Samo o sobě finále relativně funguje (kudos za několikanásobný klimax po vzoru Camerona:-)), ale proč proboha zase newborn? Už Jeunetova čtyřka jasně dokázala, že tohle je naprosto slepá ulička a namísto strachu podobné “experimenty” vyvolávají tak akorát smích a přesto se o to někdo neustále pokouší (se stejným výsledkem).
Suma sumárum konečně studioví kravaťáci pochopili, po čem fanoušci dlouhá léta volají a dovolili to Alvarezovi natočit. Žádné vyšší tvůrčí ambice a rozpačité pokusy posunout sérii skrze prapodivnou mytologii někam úplně jinam než odkud vzešla. Prostě přímočará akčně hororová jízda strašidelný vesmírným lunaparkem v povědomém stylu a to je vše. A ono to – navzdory několika dějovým nedostatkům, které zamrzí, protože kdyby na ně ve filmu nedošlo, tak by se po stránce příběhu nic nestalo a jejich absence by filmu prospěla – ke spokojenému diváckému zážitku stačí:-).
