TLOU z výprodeje? Kupodivu ani náhodou. Žánrová lahůdka a jedno z nejpříjemnějších krvavých překvapení tohoto roku v jednom, aneb “němý” film podle mého gusta, aneb takhle se to má dělat, dámy a pánové, když je po ruce jednoduchý, ale originální nápad, několik málo členů štábu před i za kamerou, jeden (estonský) les s hromadou (sem tam dokonce pojízdného:-)) šrotu a mizivý rozpočet. Kde začít a přitom nechválit?
Weaving v patřičně brakové žánrovce je nabídka, která se neodmítá, protože na podobné survival girl power role má pomalu patent a tady to znovu (s velkým přehledem) dokazuje, naprosto přímočará (skoro až primitivní) příběhová linka, která diváka ničím nezdržuje (wordbuilding prakticky neexistuje a totéž platí i pro expozici – hlavní postava je okamžitě vržena doprostřed všeho dění), jedna dramatická situace střídá druhou a co je ještě důležitější – žádná z nich se neopakuje, napětí a tempo v průběhu děje ani na chvíli nepolevuje, parádní post-apo/strašidelná atmosféra, slušivý make-up bubáků, eRkový rating vytěžen na maximum, kromě hororových propriet i chvályhodné zastoupení akce a k tomu ideální dávka mysticismu/náboženské symboliky ve finále navrch:-).
Upřímně mě nenapadá nic, co by v rámci nastavených mantinelů, daných skromným rozpočtem a absencí slavné licence (kdyby podobně nekompromisním způsobem Sony zpracovalo adaptaci TLOU, tak skáču radostí až do stropu), mohli tvůrci udělat jinak, aby dosáhli ještě působivějšího/syrovějšího výsledku:-).
