Kormákur má na kontě výborný Everest, takže šance na další povedený survival, tentokrát ze škatulky animal thrillerů, tady byla, navíc když měl k ruce osvědčeného Elbu. Bohužel to u šance i víceméně skončilo.

Samotný Elba v hlavní roli je, jak se dalo čekat, úplně v pohodě a snaží se táhnout film nahoru co to jde. Copley i obě děti taktéž hrají slušně (byť většinu času stráví v režimu “křik, slzy, strach a bezvědomí”:-)), příroda je v těch pár záběrech prodávána také pěkně (naštěstí se točilo na reálných lokacích a nikoliv před green/bluescreenem) a průběžně zaujme zejména kamera, která se pokouší navodit naléhavost/nepřehlednost situace tradičním shaky cam prvkem a stísněný prostor tím, jak je na těsno “nalepená” na herce.

Tím ovšem dobré zprávy, bohužel, končí. Šablonovitý scénář, který dokola recykluje vzorec útok lva – pauza na oddech – útok lva – pauza na oddech, nelogické chování postav (tradiční hororové klišé “zůstaňte tady, já se jdu jen podívat, co se děje (přestože se ví, nebo alespoň tuší, co se děje)” pochopitelně nesmí chybět i zde), provařený motiv rodiny s dětmi (takže je jasné, že se nikomu z nich do konce filmu nic nestane i kdyby nevím co) v doprovodu otravných flashbacků, jejichž jediným účelem je zpomalovat děj a samozřejmě titulní zvířecí hrozba, u které můj “suspension of disbelief” přesáhl hraničních hodnot, počínaje chováním (Bruce z Jaws se má ještě co učit:-)) a konče prezentací na venek (s digitálními lvy je sice možné natočit scény, které s cvičenými zvířaty provést nelze, ale o to méně realisticky pak působí), přičemž celé to pak korunuje “vtipný” závěrečný souboj, ve kterém hlavní postava dostane blyštivý plot armor, bez něhož by v něm asi tak pětkrát, velice bolestivě, zemřela:-).