Tak jako v případě seriálového Falloutu herní předlohu sice znám, ale žádnou videohru ze série jsem nikdy nehrál a po všech informacích okolo (výběr rutinéra Rotha na režijní stoličku, několikeré přepisování Mazinova scénáře, dotáčky pod vedením Millera, podivně složený casting, family friendly rating, atd.) jsem od adaptace předem nečekal prakticky nic a možná proto se u mě nějaké zásadní zklamání z výsledku nedostavilo.
Příběhová linka je tak přímočará, že jednodušší snad už ani být nemůže, týmová buddy chemie mezi členy týmu funguje jen na nejzákladnější úrovni, akce kromě Rothových omezených kreativních schopností naráží také na limity krotkého ratingu (podobná látka si bez debat žádá eRko), herní lore se pro nováčky vysvětluje jen v rámci nejnutnějšího minima, trademarky herní série (gun fetish a loot) jsou prakticky úplně pominuty, humorná složka (složená povětšinou z infantilních vtipů) má v průběhu děje pravidelné výpadky funkčnosti a finále skončí dříve než vlastně začne.
Samostatnou kapitolou je casting. Z Blanchett ani na stará kolena akční hrdinka nebude a navíc hraje postavu, která byla očividně psaná pro někoho mladšího a na mnoha místech je to poznat (viz věkový rozdíl mezi Blanchett a její opatrovatelkou Curtis), Hart sice ubral na svém typickém “šaškovském” projevu, ale znovu jen potvrdil, že do role drsných frajerů se zoufale nehodí a Black v roli robotické pojízdné popelnice a komického prvku v jednom je neuvěřitelně otravný a celý film jsem mu (bohužel marně) přál smrt teardown. Zbytek obsazení nestojí za zmínku, pro všechny nicméně platí, že si sem přišli jen pro výplatu a jejich herecké výkony tomu odpovídají.
Na druhou stranu díky střídmé stopáži, prostinkému ději a svižnému tempu jsem se celý film nenudil, potěšilo mě pár easter eggů (a to jsem jako neznalec předlohy spousty dalších jistojistě propásl), post-apo výprava se vydařila a triková stránka netrpí digibordelem nad rámec zvyklosti (v tomhle směru nebyl více než slušný rozpočet vyhozen do kanálu). Roth (s menší výpomocí Millera) zkrátka natočil přesně to, co po něm Arad, respektive Pitchford, požadoval – produktový film na klíč, který potenciálně rozšíří fanouškovskou základnu a přivede ke hrám nové publikum, plus expanduje se značkou na další trh a přisype něco málo do pokladničky všem zúčastněným a tím to končí.
