Všehoschopní teroristé na letišti a proti nim osamělý zástupce zákona, který udělá vše pro to, aby je zastavil. V případě dvojky Die Hard to dopadlo jako klasika žánru. V případě novinky z dílny Netflixu to dopadlo jako nenáročné akční béčko, kterým se Collet-Serra od generických trikových blockbusterů podle zábavních atrakcí a komiksů vrací zpět ke skromným žánrovkám, postaveným na jednoduchém nápadu a obstojném provedení.
Přímočará premisa o letištním bezpečákovi, který musí propašovat přes kontrolu tajemné zavazadlo, aby zachránil svou přítelkyni (anebo ztropil poplach a zachránil tak všechny cestující za cenu jejího života) na papíře slibovala chytrou podívanou ve stylu pomyslné šachové partie. Což se podařilo tak na půl. Problémy začínají už s příručním MacGuffinem, jehož podstata je divákovi odhalena v prvních minutách filmu, namísto toho, aby si tvůrci s divákem pěkně pohráli a drželi jej po určitou dobu v napětí (předem jsem tipoval, že půjde o kódy k atomovkám, ampulku s VX, nálož Semtexu nebo nějaké podobné žánrové klišé ala bondovky a trefil jsem se skoro přesně:-)).
Samotný děj je zbytečně překombinovaný (bez vedlejší příběhové linky s vyšetřováním by se film klidně obešel a divák by tak byl ušetřen značně nepovedené bitky v autě, která je ukázkovým příkladem digibordelu), plný logických nedostatků (záporák odhalí svou identitu hlavní postavě a kdovíproč ji prozradí celý plán, politik cestuje běžným linkovým spojem, atd.) a dobrou službu filmu neprokazuje ani přepálená stopáž (zkrácení alespoň o čtvrt hodiny by filmu prospělo). Na druhou stranu Egerton se hlavní role zhostil se ctí, Bateman sice postrádá charisma, ale svůj part si bez problémů odehraje, prostředí LAXu se podařilo vytěžit naplno a tempo se celý film drží na solidní úrovni.
