Pro jednou zase pěkný příklad toho, že i s provařenou premisou, která byla k vidění už nesčetněkrát ve všech možných i nemožných variacích, lze natočit ucházející žánrový počin. Z klasické strašidelné historky s tajemným na plakátu poměrně přímočaře prezentovaným bubákem v baráku se totiž vyklubala docela příjemná žánrová jednohubka, ve které se tvůrci pokoušejí o podobnou hru s žánrovými pravidly a diváckým očekáváním ve smyslu kdo, co, jak a proč jako v nedávné době předvedl Malignant nebo Barbarian, byť si při tom nepočínají až tak sofistikovaně a precizně jako se tomu stalo v případě obou zmíněných scénáristických cvičení.
Všechny povinné ingredience žánru jsou tady na svém místě. Atmosféra nejistoty, nervozity a strachu po většinu filmu solidní, napětí se v průběhu děje taktéž daří budovat obstojně, casting typově přesně vybraný, stopáž tak akorát, aby se divák nezačal nudit, tempo sice zpočátku trochu kolísá, ale s přibývajícími minutami nabírá na obrátkách, plus ústřední plot twist sice nijak zvlášť překvapivý (v podobných žánrovkách jsou obvykle použity jen dvě varianty, jak to celé ukončit – buď je bubákem ne/imaginární kamarád dítěte nebo jsou bubáky sami rodiče), ale přesto funkční.
Bohužel slibnou formu se tvůrcům nepodaří udržet až do úplného konce, jelikož ve finále sklouznou k typickým žánrovým klišé. Znovu se tady tak potvrzuje osvědčené hororové pravidlo, hovořící o tom, že neviděná a jen tušená představa hrozby (tzn. divákova fantazie) je mnohem působivější než zhmotněná realita (tzn. fantazie tvůrců). Přesto cením sympatickou snahu podat tradiční hororové téma v rámci možností zase trochu jinak. Celkově na debutanta na poli celovečerního filmu více než dobrá práce.
