Banks opět (po kolikáté už?) dokázala, že by na place měla maximálně tak roznášet kafe, protože cokoliv kreativnějšího je nad její síly. Malou naději, že navzdory Banks u kormidla nepůjde o úplnou katastrofu, slibovalo produkující duo Lord a Miller, bohužel velice záhy se ukázalo, že nedojde svého naplnění. Není to vtipné, není to akční, není to brutální, není to napínavé (natož strašidelné), není to zábavné, je to jen nudné, debilní a odbyté. Zkrátka takový ten typický příklad filmu, který od úvodních titulků jede na volnoběh a divák během jeho sledování vytrvale doufá, že už to nebude trvat dlouho a konečně se to pořádně rozjede, protože tvůrci si pro něj jistě přichystali pár es v rukávu, aby při závěrečných titulcích zjistil, že nerozjede a nepřichystali. Pojmy jako gradace a klimax totiž nemají tvůrci ve slovníku. Naopak v něm mají slovní spojení kolísavé tempo a absence atmosféry.
Naprostá většina zde vystupujících postav jsou totálně nesympatičtí idioti, kteří si nezaslouží nic jiného než bolestivou a krutou smrt (a naneštěstí zdaleka ne všem se jí dostane), všechny ostatní jsou “jen” otravné, trapné, nebo nudné. Úplně pro každou z nich pak platí, že není dostatečně sympatická, šílená, nebo bizarní na to, aby byla vtipná, zábavná, nebo alespoň něčím zajímavá. Chudák Liotta, svou bohatou kariéru zakončit zrovna v braku jako je tenhle si fakt nezasloužil:-(. Nechutně digitální medvěd bije do očí pokaždé, když se objeví v záběru a ne, nesouhlasím, že něco takového by se skutečným zvířetem natočit nešlo, protože rozhodně šlo, jen tvůrce filmu nesmí být úplný tragéd (viz legendární Bart the Bear v The Edge), což se tady bohužel nestalo. Gore sice v ději přítomno je, ale jen ve stopovém množství, tj. v přesně opačném poměru, než by člověk od historky o zfetovaném rozzuřeném medvědovi očekával.
Je sice fakt, že už samotný scénář není žádné veledílo (do berserkového módu se medvěd přepíná zcela náhodně podle momentální nálady autora, takže někdy je někdo brutálně napaden a zabit a jindy je někdo jiný ignorován a ušetřen, přestože oba stojí metr od sebe a obě události od sebe dělí doslova pár vteřin), ale šikovný tvůrce si dokáže s něčím takovým poradit a alespoň jej natočit dravě, stylově, nebo nápaditě po audiovizuální stránce, případně je schopen dodat filmu solidní retro atmosféru, když už je děj zasazen do půlky 80s. Ne tak Banks, jejíž invence končí u několika triviálních zpomalovaček, pár záběrů z podhledu a statického snímání scény všude tam, kde by bylo záhodno použít ruční kameru.
Pochválit lze jen úvodní sekvenci s turisty (Hivju jako jediný pochopil, v čem to vlastně účinkuje) a relativně krátkou stopáž (premisa na více než hodinu a půl děje stejně nestačí). Zasmál jsem se všeho všudy jednou (náhodný headshot), hned několikrát si zaklepal na čelo, finále prozíval a zbytkem se pronudil, takže nemám jediný důvod si tohle představení ještě někdy zopakovat. Nezbývá, než litovat, že se podobná látka neocitla v rukou někoho mnohem schopnějšího. Banks je průměrná herečka, ale především mizerná režisérka, která kupodivu stále dostává další a další šance a k tomu s projekty, na které se absolutně nehodí. Doufám, že tohle byla jedna z posledních příležitostí, jak nás o tom přesvědčit.
