Je to originální (jako už opravdu dlouho nic), je to šílené (to samé), je to bizarní (taktéž), je to zábavné (zejména tím, jak je to originální a šílené a bizarní:-)), je toho hodně a je toho (bohužel) až moc.
Tvůrčí duo Daniels i tentokrát nezklamalo a po originálním, šíleném, bizarním a zábavném Swiss Army Manovi se vytasilo s dalším, podobně pojatým („naše mantinely jsou, že nemáme žádné mantinely a uvidíme, kam až nás to zavede“:-)) filmovým kusem. A přestože jde ještě o level (možná i dva) dál, než v celku komorní Swiss Army Man, díky svému tématu alternativních realit, které je v poslední době mimořádně v kurzu (Spidey, Loki, Strange), je divácky mnohem přístupnější, než jejich společná prvotina.
Skvělá Yeoh si krade film pro sebe, Short Round názorně předvádí, že stran komiky a fyzické akce je na tom minimálně stejně dobře, ne-li lépe, jako za mlada (a člověk se až podivuje, proč si na něj Mangold se Spielbergem u pětky Indyho nevzpomněl – prostor pro nějaké cameo by se jistě našlo:-)) a Curtis si svou mini roli na první pohled náramně užívá (a není divu, protože podobně „šťavnatou“ postavu neměla už roky). Jediná Hsu mně tak úplně nepřesvědčila, ale je otázkou, zda to šlo na vrub jí samotné, nebo spíše scénáři.
Akce je hodně slušná, ovšem není ji zdaleka tolik, kolik slibovaly trailery a bohužel nemalá část se skládá z vcelku nudných slow motion sekvencí, které jsou zde imho spíše z důvodu jednodušší technické realizace, než uměleckého záměru zdůraznit konkrétní filmový okamžik. Samotná Yeoh toho, opět bohužel, nepředvede zdaleka tolik, kolik jsem si přál a navíc většina z toho spadá pod zmíněný slow motion, takže nejlepší akční scéna v celém filmu připadá na Quana (a byla propálena už v traileru:-)).
Z pohledu vytěžitelnosti konceptu paralelních realit nechává film své soupeře (Spidey, Loki, Strange) opravdu daleko za sebou a některé momenty jsou vysloveně geniální (párky, bagel, mýval a pochopitelně, v popředí všeho ostatního, šutry:-)), ale přehršel nápadů, které tvůrci střílí směrem k divákovi, naráží na vskutku olbřímí stopáž. Expozice je delší, než by bylo nutné, ale především značná část filmu sestává jen z nahazování dalších a dalších originálních/šílených/bizarních skutečností, aniž by to film dějově někam významně posunulo a protože je oněch prvků fakt spousta a tempo výskytu je vražedné, žádný z nich nemá ve filmu dostatečný prostor a divákova percepce se během jejich sledování postupem času „přepne“ na autopilota. Zkrátit film alespoň o půl hodinu a byla by to naprostá bomba. Takto je to jen slušná pecka.
