Po fantastickém divokém robotovi jsem předpokládal, že nic podobně působivého už letos na poli animované produkce neuvidím. Spletl jsem se a ještěže tak:-). Nízkorozpočtový animák evropské provenience bez dialogů, bez písniček, bez lidí, bez potřeby dělat ze zvířecích postaviček nějaké rádoby vtipné karikatury nebo prostý ekvivalent lidských charakterů a přesto kanonáda zážitků a emocí. Jak se to tvůrcům v čele se všeumělem Zilbalodisem podařilo dosáhnout?
Jednak originálním nápadem se zvířecí archou ve světě zatopeném vodou a jednoduchou příběhovou linkou, která roztomilého kočičího protagonistu (a spolu s ním i diváka) provede epizodně strukturovaným dějem, ve kterém se najde prostor pro dramatické, humorné, napínavé a dokonce až lyrické/spirituální momenty, zábavné interakce mezi zvířecími postavami (každá z nich má vlastní osobnost) a nenucený enviromentální podtón, spojený s tajemstvím obestřeným post-apo prostředím (škoda, že o něm tvůrci prozradí jen střípky) a společenským apelem stran ochrany klimatu.
A jednak produkčními hodnotami, které navzdory mizivému rozpočtu dokážou nabídnout příjemně specifický audiovizuál a styl animace, minimalistický, ale funkční OST, který svým střídmým použitím nechává vyniknout jak pasážím bez hudby, tak sekvencím s jejím doprovodem, propracovanou zvukovou kulisu (projevy zvířat jsou zpracovány na výbornou) a pohotovou akční kameru, která výhodu své virtuální podstaty (a tudíž možnosti ji umístit v prostoru kamkoliv a současně ji prostředím vést za pomocí libovolně dlouhých záběrů bez jediného střihu, což má pozitivní vliv na dynamiku vyprávění) využívá naplno. Celkově osvěžující zážitek a vítaný odpočinek od běžné (ať už hrané nebo animované) produkce.
