Pokračování ve stylu „neopravuj, co není rozbité a drž se osvědčených postupů“, akorát že už minule to na některých místech rozbité bylo a notně letité osvědčené postupy v dnešní době už přestávají stačit. Kenan s Reitmanem si prohodili role, ale k lepšímu výsledku to bohužel nevedlo, protože chyby z předchozího filmu se tady do puntíku opakují a jako bonus navíc se k nim přidávají nové.
Samotný děj ani akce tentokrát nestojí za moc, tempo po většinu filmu nedosahuje žádných závratných hodnot, dramaturgie trpí stejnými problémy jako v předchozím filmu (expozice v Afterlife trvala zbytečně dlouho, nově je povinná dějová vata nepochopitelně natažena na většinu stopáže a podstata celé značky, tj. nahánění a chytání duchů, se začne řešit až v úplném závěru filmu), hlavní záporák je tuctová figurka bez sebemenší známky osobnosti a kromě toho má v ději minimum prostoru a přesunutí děje zpět do velkoměsta je naprosto nevyužito (finále je odbyto krátkou a navíc hodně komorní potyčkou v ústředí týmu), o rozmarech počasí z podtitulu ani nemluvě.
Opětovná sázka na tunu nostalgie, citování originálu pomalu na každém kroku a dojení emocí převážně skrze původní partu navíc funguje o poznání hůře než posledně, protože se opakuje jako podle šablony a nic zásadního navíc už ve filmu není. Pár potenciálně nosných nápadů by se tady sice našlo (morální aspekty likvidace duchů, letmá návštěva světa duchů, navázání přátelských styků s duchy), ale jsou utnuty hned v zárodku a nic zajímavého z nich později nevyplyne. Celkově generický sequel, který kromě vydatné porce fan service prvků toho nabízí pramálo.
