Debutant Vaniček se tady ukázal v příznivém světle, jelikož nemá problém s postupným budováním atmosféry a dávkováním napětí, stejně tak zvládá divákovi prodat uzavřenost celého prostoru a sympaticky rezignuje na přespřílišné použití laciných lekaček, ovšem bez několika zaváhání z jeho strany se to přesto neobešlo.
Na poměry žánru se zbytečně moc času věnuje (nikterak zajímavé) expozici, pokus o jakési realistické sociální drama funguje tak napůl, protože postavy jako takové jsou jen klasické jednorozměrné a vzhledem k jejich množství i vzájemně zaměnitelné figurky a z relativně uvěřitelně vyhlížejícího hororu se skutečnými pavouky, kteří se díky své velikosti dostanou všude a přitom nenápadně, se v průběhu děje bohužel přepne na akční podívanou s digitálními pavoučími monstry, která jsou zajímavá jen tím, že jejich velikost se postupně zvětšuje až do absurdních rozměrů a míra jejich agresivity vůči postavám se scénu od scény nahodile mění podle toho, jak to příběh zrovna požaduje.
Největším zklamáním je ovšem uspěchané finále. V momentě, kdy se očividně schyluje k velkolepé závěrečné bitvě obyvatel činžáku s policajty a hordou pavouků, nečekaně následuje zatmívačka a je hotovo (na patřičný klimax z rozpočtu již nezbyly finance?). Celkově slušný pavoučí pokus, kultovní Arachnophobia však zůstává nadále nepřekonána.
