Slovy klasika “Ano, mohli jsme pro vás natočit slušný sequel známé hororové série. A k tomu zábavný. Jenomže my jsme řekli ne.” A jak řekli, tak také udělali:-(.
Jestli po vynikající jedničce a dvojce stálo za to se k téhle sérii znovu vrátit navzdory zřetelnému poklesu kvalitativní úrovně u dalších dílů, tak to bylo kvůli očekávanému návratu sympatické herecké dvojice Wilson a Byrne. Jak to dopadlo? Byrne je odsouzena do pozice vedlejší postavy s minimem prostoru, stejně tak Wilson je po většinu stopáže odklizen na vedlejší kolej (což mu možná s ohledem na režisérské povinnosti vyhovovalo, ale na výsledku se to pozitivním způsobem jak před, tak zejména za kamerou bohužel nepodepsalo) a to jen proto, aby divák musel přetrpět celou historku s do té doby vedlejší postavou, která tady prostřednictvím matného Simpkinse jasně dokazuje, že vedlejší postavou měla zůstat i nadále.
Tahle série je sice od samotného začátku založena hlavně na důmyslných lekačkách, ale kromě toho předchozí díly (především jednička a dvojka) dokázaly nabídnout i hutnou atmosféru a postupně budované napětí až do nervy drásajícího, nebo v pozdějších dílech alespoň uspokojivého, finále. Jak to dopadlo? Atmosféra prakticky nikde, jakékoliv napětí není na pořadu dne, strach si vzal dovolenou a samotné finále slabé jako už dlouho ne. Zbyly jen rutinní lekačky těžící z obvyklého loudness war faktoru a to je vše. Dílo zkázy dokonává zbytečně dlouhá expozice (vždyť je to pátý díl proboha, všichni vědí o co tady jde a kam to povede, přesto se něco začne dít až po půl hodině děje). Scénář tentokrát nedodal Whannell a na filmu je to zkrátka znát. Potěší snad jen pomrknutí na fanoušky v podobě oblíbené trojice Shaye, Whannell a Sampson, což je zatraceně málo. V rámci série dosud nejslabší díl:-(.
