Zabijáci volného času:-) se rozhodně povedli, ale bez jistých zaváhání se to nakonec neobešlo. Vynikající trailery nalákaly na strhující dobovou podívanou, nicméně všechny ty působivé momenty, které byly v trailerech k vidění, se pod tíhou velkorysé stopáže, monotónního děje a nevzrušivého tempa v samotném filmu bohužel do určité míry rozředily.
Film trpí podobnými neduhy jako stopáží podobně ambiciózní Irishman a znovu se týkají syndromu „made4stream“, tzn. absence dramaturgie a Scorseseho nedostatku sebekontroly stran toho, co v ději ponechat a co z něj bez milosti vyhodit ven. Stejně jako v případě Irishmana by mohl film trvat hodinu a půl, aktuální tři a půl hodiny, nebo také pět hodin a z pohledu dějového oblouku, vývoje postav, logiky vyprávění i celkového vyznění by to vyšlo nastejno. Na rozdíl od Irishmana ale tentokrát Scorsese nedává divákovi nic zadarmo ani po stránce „těžkotonážního“ tématu. Na děj je potřeba se soustředit a hrozba ztráty pozornosti/zájmu je zde po celý film zcela bezprostřední. Příběh od začátku do konce plyne extra pozvolným tempem, aniž by děj s blížícím se závěrem gradoval a dočkal se emocionální, dramatické, nebo významové katarze, která by vydatnou porci uplynulých minut podtrhla, nebo alespoň obhájila.
Stran jednotlivých charakterů jsem vlastně až do konce filmu nerozklíčoval, nakolik je DiCapriova postava prostoduchý naivka, oddaný rodinný typ, vypočítavý hajzl a bezcitný násilník, jelikož v průběhu děje všechny polohy nejen postupně vystřídá, ale opakovaně se k nim vrací. Postava Gladstone je na tom podobně. Celý film se vůči svému okolí tváří extrémně rezervovaně, ale až do úplného finále není jasné, zda DiCapriovi (potažmo De Nirovi) bezvýhradně věří, má jisté pochybnosti, nebo konkrétní podezření. Jediná De Nirova postava je od začátku do konce vykreslena jako navenek spořádaný občan, ve skutečnosti ovšem manipulativní parchant, kterému jde jen o prachy a neváhá si cestu k nim vydláždit mrtvolami. Koncept „divadelního“ epilogu, namísto obvyklého textového doslovu, je zajímavý nápad, ale změna narativního stylu je tak náhlá a výrazná, že ve výsledku působí trochu nepatřičně až samoúčelně.
Nicméně hereckými výkony hraje film, stejně jako Irishman, tu nejvyšší ligu. De Niro a zejména DiCaprio předvádějí svůj obvyklý standard, tj. další herecký koncert:-). Gladstone nakonec není tak výrazná, jak jsem po traileru tipoval, ale přesto s oběma hereckými pardy zvládá držet krok. Především jejich zásluhou je poslední manželský rozhovor mezi jejich postavami jednoznačným klimaxem celého filmu, byť během něj padne jen pár vět a netrvá ani pět minut. Také Plemons na malém prostoru dokáže svým civilním výkonem zaujmout. Plus potěšila přítomnost Frasera, Lithgowa a dokonce Scorseseho ve vedlejších rolích, bohužel ve všech případech jde jen o pouhá pár minutová camea. Produkční hodnoty obecně (kamera, hudba, výprava, casting, atd.) jsou samozřejmě na špičkové úrovni, ale celkově tomu chybí určitá jiskra (nějaká opravdu památná scéna) a takový ten poslední tah štětcem, který dílo posune na úplně jinou úroveň.
