Dobrá věc se podařila a kvalita i na počtvrté zvítězila, ale tentokrát ne tak přesvědčivě jako v předchozích případech. Kouskování obsahu není ve filmech nic nového, bohužel tomu nakonec podlehla i tahle značka. Jako (dvouapůlhodinový) pilot k televizní minisérii, ve kterém se primárně představí postavy, načne se příběhová linka a na konci se ukáže titulek “pokračování příště”, to funguje výborně. Jako samostatný film bez případného “pokračování příště” už o něco méně.
Samotná příběhová linka je ve své podstatě dost jednoduchá (to samo o sobě není na závadu – podobně přímočarých putování post-apo světem byly v minulosti spousty), ovšem trpí pomalým rozjezdem (povinná expozice – než se na scéně objeví Allan a dojde na pátrání po MacGuffinu – trvá zbytečně dlouho) a nedostatkem výraznějších diváckých atrakcí (mimo vlastních opic), což v kombinaci s nadstandardní stopáží způsobuje, že tempo v průběhu celého filmu s výjimkou úplného finále nepatří k nejsvižnějším (minimálně čtvrthodina děje mohla bez problémů skončit na podlaze střižny).
Palec nahoru za překvapení stran identity Allan a její agendy ve filmu, jelikož většina fanouškovských teorií o jejím původu s ohledem na předchozí díly, respektive Schaffnerův originál, se netrefila. Současně ale palec dolů za nakonec použitou variantu, protože pointa filmu je mnohem triviálnější, než by se na sérii s takhle propracovaným kánonem slušelo. Trilogie si s napojením narativu na původní filmy dokázala vyhrát a retcony navíc dávaly smysl (úpadek lidstva skrze vir a nikoliv atomovky, inteligence opic pomocí experimentálního léku namísto evoluce, atd.). Čtyřka na podobnou snahu bohužel rezignuje a vyjma stejného světa a pár odkazů na Serkisovu postavu si jde vlastní cestou.
Potěšila nejednoznačnost postav (jak Allan, tak Durand nejsou vyloženě kladné/záporné figury), herecké výkony opičích aktérů (Allan je fajn, ale moc příležitostí se předvést nedostane) a přízemní, přesto napínavé, finále, nekončící obligátní bitvou, ale potopou a nápaditou likvidací hlavního záporáka. Pochvala za působivou post-apo výpravu, v některých scénách připomínající TLOU (pozůstatky lidské civilizace zarostlé přírodou), v jiných pro změnu Waterworld (základna ve ztroskotaném tankeru) a v dalších zase nedávný Fallout (podzemní bunkr) a v neposlední řadě za trikovou stránku v čele se samotnými opicemi, které na poli digitálních charakterů, schopných uvěřitelných hereckých výkonů, opět nemají konkurenci (na rozdíl od ptáků, kteří obecně nepůsobí moc realisticky a v mnoha scénách z nich cgi přímo křičí).
