Na film jsem se těšil, protože mám ve velké oblibě sérii Toy Story (která jiná série si u všech svých dílů udržuje tak neuvěřitelně vysokou kvalitu?) a byl jsem zvědavý, jaké dobrodružství Buzz – hračka – zažije, tentokráte bez své družiny věrných. Po zhlédnutí traileru, kdy jsem pochopil, že vůbec nepůjde o hračku Buzze, ale o postavu ve „filmu“, podle které hračka vznikla, můj zájem dost opadl a očekávání nebyla posazena příliš vysoko.
Obavy naštěstí nebyly na místě a nyní už chápu, proč se v Toy Story postava filmového Buzze stala novou oblíbenou hračkou, která kovboje Woodyho odsunula do pozadí:-), protože film samotný je hodně příjemná žánrová záležitost s parádním vizuálem (tak jak to Pixar umí), sympatickými postavami v čele s neohroženým Buzzem (nicméně vede pochopitelně Buzzův čtyřnohý společník, aneb víceúčelový kocour do každé domácnosti:-)), poctivým sci-fi příběhem, který obsahuje pár překvapení (byť jako celek nejde o nic, co bychom už někde jinde někdy jindy neviděli), nepostradatelným morálním poučením na závěr (které naštěstí nebije do očí) a pro Pixar tak typickou snůškou jak verbálních, tak vizuálních vtípků a easter eggů, plus stopáž je tak akorát, aby to dětské publikum vydrželo a dospělí se příliš nenudili (nebo naopak).
Trochu mě překvapilo, že stran zmíněných vtípků se Pixar docela držel na uzdě a divák jimi není bombardován každých deset sekund, počet lokací, na kterých se děj odehrává, je nezvykle skromný a příběh jako takový je svými proprietami (cestování v čase do budoucnosti i minulosti, různé verze téže postavy, atd.) pro cílové diváctvo možná až příliš komplikovaný/ambiciózní, ale možná právě proto se mi poslední počin Pixaru líbil (zatímco primární cílovce podle všeho nikoliv a proto se film nedočkal extra finančního úspěchu) a beze všeho bych si dal přídavek v podobě pokračování, případně dalšího spin-offu, tentokráte z divokého západu (mrk, mrk):-).
