Naštěstí to není tak špatné jako poslední počin jednoho z Coenů, bohužel to není tak dobré jako rané počiny obou Coenů. Glass dodala napůl vážně míněné vztahové drama, pokoušející se o jakousi sociologickou sondu do života skupinky postav na okraji společnosti v čele s nesourodým romantickým párem, a napůl nevážně míněný krimi thriller, založený na oblíbené žánrové šabloně „řešení problému s mrtvolou skrze vyrábění dalších mrtvol“. To celé zabalené do typické atmosféry 80s (bizarní móda s účesy, plus steroidy, pochopitelně přítomny) a opatřené několika nečekanými fantasmagorickými vsuvkami.
Problém je, že vztahovka mezi Stewart (kudos za footfetish) a O’Brian (kudos za fyzičku), případně dalšími postavami, nejenže nenabízí nic moc zajímavého a trpí utahaným tempem, ale tvoří skutečně polovinu stopáže. Jakmile se ovšem v druhé polovině přepne do gangsterky a na scéně se objeví nepohodlná mrtvola, do hry razantně vstoupí výstavní mánička Harris (kudos za sestřih) a roztočí se kolotoč průserů, omylů a podrazů, děj konečně nabere na obrátkách a faktor zábavnosti stoupá rychle nahoru. A protože všechny důležité postavy jsou mentálně nestabilní ztroskotanci, parchanti, či přímo totální psychopati, o černohumorné situace, bizarní momenty (fantaskní konec je krok stranou, ale plusové body má za originalitu:-)), nebo náhlé exploze eRkového násilí není následně nouze.
