Originální historka o dvojici osamělých robotů na zpustošené planetě, neochvějné lásce napříč integrovanými obvody a skutečné podstatě bytí s nenápadným kritickým podtextem. Kde jsem jen něco takového už viděl? A jo vlastně, před mnoha lety u Pixaru, který podobný nápad (jen namísto sociálních sítí se tehdy řešilo životní prostředí) dokázal zpracovat nesrovnatelně lépe a výsledkem byl jeden z nejlepších filmů z dílny stolní lampičky.
Režijně debutující Zuchero bros. takové štěstí mít nebudou a poděkovat mohou kolegům scénáristům, tj. sami sobě. Jako přehlídka nejrůznějších filmařských výrazových prostředků (kombinace standardních hraných scén, stylizovaných animovaných sekvencí, desktop perspektivy s procházením webu a přehráváním videoklipů a realistických trikových scén) to bez problémů funguje, casting, sestávající z dvojice Stewart a Yeun, hlasově i fyzicky odvádí slušnou práci a triková stránka (kvalitativní úroveň cgi) se s ohledem na skromný rozpočet překvapivě povedla.
Problém ovšem nastává u samotného vyprávění. Tvůrci nejsou schopni z daného tématu vytěžit jakékoliv hlubší sdělení (nad rámec obvyklých well-being banalit) nebo silnější divácké emoce. Nepříliš zajímavá příběhová linka se potýká se značnými rezervami prakticky na všech frontách (humor, romantika, dojemné momenty, drama, sociálně-kritický komentář, atd.), což v kombinaci s vycházkovým tempem vzbuzuje dojem, že navzdory umírněné stopáži režisérské duo přecenilo své síly a namísto celovečerního filmu mělo zkusit štěstí se čtvrthodinovým kraťasem.
