Po studené sprše v podobě Us, které se Peeleovi rozpadlo pod rukama, jsem vůči novému počinu hollywoodského wonder boye (kteroužto nálepku si vysloužil povedenou prvotinou Get Out víceméně oprávněně) přistupoval značně rezervovaně a předem čekal další sociálně-kritickou agitku, zabalenou do divácky vděčné žánrovky, v tomto případě sci-fi. Načež jsem trochu s překvapením zjistil, že jde o prozatím “nejryzejší” mainstream, který dosud Peele divákům stihl dodat a možná právě proto mi jeho variace na CE3K a E.T. padla do noty.
Nápad s mimozemským “zvířetem” (možná inteligentním a možná taky ne) a nikoliv typicky hodným nebo zlým mimozemšťanem s jasným (přátelským či nepřátelským) záměrem vůči lidem, asi nikoho, kdo odkoukal pár epizod kteréhokoliv televizního Star Treku, příliš nešokuje, ale na poli filmových (a ještě k tomu vysokorozpočtových) sci-fi jde docela o raritní záležitost a jsem rád, že se Peele neuchýlil právě k onomu provařenému klišé, když se řekne “kontakt lidí s mimozemšťany”. Jen je trochu škoda, že i samotný fakt, že ve filmu půjde o návštěvníky z jiných světů, si Peele nenechal až do kina a propálil jej předem v traileru. Dodatečnému budování tajemství v úvodu filmu by to jen prospělo.
Nějaké ty druhé (případně třetí:-)) plány, v podobě obligátních mrazivých společenských podtónů, se najdou i zde, ale tentokráte ve značně umírněném množství a zakomponovány v příběhu takovým způsobem, že nevšímavý divák je úplně mine a kdo je ochotný hledat, ten také najde (takže win win scenario:-)), viz pro některé nadbytečný incident s opicí, a.k.a. exploatace a profitování ze zvířat, nebo honba médií za senzací i kdyby to mělo autora stát život, jak názorně předvede Wincottova postava (btw, bylo fajn, ho po letech opět v něčem vidět), v obou případech analogie k chování hlavních postav směrem k mimozemšťanovi, přičemž důraz je tady kladen skutečně na příběh a Peeleovo hraní si s žánrem (a to nejen z ranku sci-fi), vyplývající s rozvíjení prvotního nápadu.
Co ovšem, alespoň v mých očích, film posouvá notný kus nahoru je neskutečně vyšperkovaná Hoytemova kamera, která si s každou, byť i tou nejvíce banální a triviální, scénou dokáže doslova vyhrát. Přeostřování v rámci záběru, nezvyklé úhly kamery, pomalé kamerové jízdy, nebo naopak dlouho statická kamera, tvůrčí záměr, co v těch správných momentech ukázat a co naopak ponechat před očima diváků skryto, atd. to vše – spolu s povedeným OST – skvěle pomáhá budovat atmosféru, zpočátku, tajemna a napětí a následně strachu a boje o přežití. Celkově Get Out sice překonán nebyl, ale reparát po slabém Us se Peeleovi složit imho podařilo.
