Filmový experimentátor Soderbergh se po vzoru svého neméně pokrokového kolegy Zemeckise rozhodl zase pro jednou pořádně zaexperimentovat a jinak triviální historku oživit tím, že ji také zprostředkuje skrze netradiční perspektivu, jen POV pozemku/domu vyměnil za squattera, toho času poltergeista. Bohužel se při tom dopustil stejné chyby jako kolega a totiž nedostatku jiných diváckých atrakcí kromě ústředního (nutno uznat, že originálního) nápadu.
Příběhová linka se sice nepotýká s problémy stran udržení divákovy pozornosti a tím pádem nastupující nudy, ale v podstatě její jediný trumf spočívá v udržování diváka v konstantním napětí, kdy se projevy nadpřirozena konečně rozjedou naplno, nebo se už alespoň odhalí smysl celého vyprávění z pohledu „přítomnosti“, protože jednotlivé postavy a průběh samotného děje nenabízejí nic moc zajímavého. Respektive když už ano (finální konfrontace), tak je to divákovi nepochopitelně naznačeno dopředu (takže zbytek filmu už jen čeká, kdy někdo vypadne ze zavřeného okna).
Co lze jednoznačně pochválit je nepřekvapivě kamera, která odvádí výbornou práci (sledovat její plynulý pohyb v prostoru v kombinaci s dlouhými záběry bez střihu je zážitek, přestože se v daných scénách vlastně nic podstatného, natož zábavného, po většinu stopáže neděje), casting podává solidní herecké výkony (z logistického hlediska muselo být natáčení výzva), OST pomáhá v některých scénách budovat pěknou atmosféru a plot twist v závěru sice nepřekvapí, ale ani neurazí (svou nesmyslností), ovšem než se k němu film dopracuje, uplyne spousta nepříliš zábavně stráveného času.
P.S. Škoda, že v roli duchařského pozorovatele nefiguroval „ten druhý“, to by šlo o dost zajímavější podívanou:-).
