Nejrůznějších hororů, spadajících do specifického podžánru, věnujícího se posednutí zlým duchem, případně přímo démonem a následnému exorcismu, tady bylo za uplynulé dekády nespočet, přičemž hned několika z nich se dostalo statusu filmové klasiky (nejen) hororového žánru. Tento nejnovější přírůstek do dané kategorie se takové pocty rozhodně nedočká, protože kromě jednoho vcelku originálního nápadu nenabízí v podstatě vůbec nic navíc, co by jej nějakým způsobem, v pozitivním slova smyslu, odlišovalo od početné konkurence, tudíž pro něj stoprocentně platí známá poučka pro podobné filmy a totiž “vidět a zapomenout”.
Přitom minimálně zvolit za hlavní postavu filmu nikoliv kněze, ale jeptišku se všemi doprovodnými konsekvencemi (ženská protagonistka je v hororech tak nějak automaticky vděčnější postavou, překonávání nedůvěry a neochoty ze strany církevních autorit, zapovězené pátrání po informacích, na které ze své pozice nemá právo, atd.) a zasadit příběh do “školy pro exorcisty”, alespoň na papíře, znělo velice nadějně. Invence tvůrců, bohužel, skončila u zmíněné výchozí premisy, protože slibný potenciál filmu nedokázali do značné míry naplnit. Nadto stran všech typických hororových atributů se film musel, kdoví proč, vtěsnat do krotkého ratingu PG-13, který je pro tento žánr naprosto nevhodný a výsledek podle toho také vypadá.
Hororová atmosféra prakticky neexistuje, většina strašidelných scén moc nefunguje, jelikož se spoléhá jen na prvoplánové jump scare momenty, hlavní postavě se v průběhu filmu nestane nic, z čeho by divák nabyl pocitu, že je v opravdovém nebezpečí, natož bojuje o život, v ději se to hemží jedním klišé za druhým (vyléčení nejsou tak úplně vyléčení (kdo by to byl čekal, že:-)?), nějaké to temné tajemství a trauma do vínku se vždycky hodí, démon posedl matku a pak si dal na 20 let pauzu, přestože by mohl posednout dceru, o což se snaží celý film, obratem poté, atd.), “šokující” odhalení je jasné okamžitě poté, co se ukáže, že hlavní postavě se před lety narodilo dítě, kterého se vzdala (téma mateřství je tady totálně nevytěženo) a na závěr nesmí chybět obligátní otevřená vrátka k případnému pokračování.
Byers v titulní roli je docela fajn, potěšili herečtí veteráni Cross, Salmon a Madsen ve vedlejších rolích a nesoustředit se celý děj pouze na jednu oběť posednutí byla vítaná změna, ale to je asi tak vše. Zaměnitelná záležitost na jedno použití.
