Existuje nějaký rozumný důvod, proč zase a znova adaptovat proslulou povídku A Christmas Carol, když se tato vánoční klasika dočkala již bezpočtu hraných i animovaných, filmových i televizních (někdy zdařilých, někdy o něco méně vydařených) zpracování? Pokud se tedy odhlédne od všudypřítomného faktoru peněz, potažmo – v případě streamingového obsahu – počtu zhlédnutí/předplatitelů? Rutinér Anders se svým obvyklým spolupracovníkem Morrisem si na tuto otázku očividně odpověděli kladně. Naštěstí se ukázalo, že tvůrci filmu byli přece jen schopni něco málo smysluplného k provařenému tématu dodat, takže nejde o další marný pokus v řadě.Reynolds, jako již tradičně, nehraje nikoho jiného, než kdoví kolikátou variaci na svého trademarkového “ukecaného vtipálka”, tudíž v tomto ohledu se divák žádného (příjemného) překvapení nedočká, na druhou stranu tady není vyloženě utržen ze řetězu a drží se v relativně umírněném “hláškovacím” režimu. V rámci charakterových škatulek je na tom podobně i Ferrell, který opět zpodobňuje sympatického nešiku/smolaře. Spencer se ve filmu, bohužel, příliš prostoru nedostalo a stejně je na tom, dtto, i Barkley, která se nedávno objevila ve Slumberlandu.
Nápad nesoustředit příběhovou linku čistě jen na napravení vybraného hříšníka (jak by se dalo předem očekávat), ale věnovat se v podobné míře také protistraně, která má zmíněné napravování dotyčného na starosti, je poměrně originální a zavdává v průběhu děje příležitost k rozehrání několika zábavných situací, slušný rozpočet je na filmu vcelku poznat, některé obrazové přechody během “skládání reality” jsou docela povedené a muzikálová čísla jsou vážně velkorysá, ovšem hlavní předností filmu je rozhodně Ferrell.
Což souvisí s faktem, že má mnohem vděčnější (a lépe napsanou) roli než Reynolds, což zase souvisí s tím, že Ferrellova postava v původní podobě (než sama došla nápravy) působí, paradoxně, jako mnohem větší padouch než je Reynolds, který se tady po skutkové i morální stránce nechová nijak zvlášť hůře, než průměrný yuppie v kdejakém současném korporátu, vinou čehož jeho charakterový přerod z hříšníka ve slušného člověka nefunguje zcela ideálně. Totéž se pak týká i samotných písní a taneční choreografie, jelikož obé je pouze uspokojivé (s čestnou výjimkou invektivní zdravice Good Afternoon:-)), zatímco stopáž filmu je již lehce neuspokojivá. V souhrnu jde ale o obstojnou práci.
