Už podle trailerů, které jely, ehm, jen na půl plynu, to na dobovou parafrázi seriálového Sons of Anarchy moc nevypadalo a film tohle podezření bohužel potvrdil. Nichols zkrátka natočil jen pohlednici o životě a době „mužů na létajících jednostopých strojích“ a nedodal k tématu o moc víc, než se vejde do zdravice, napsané na její zadní straně.
Produkční hodnoty filmu jsou výborné a casting odvádí taktéž vynikající práci, ale chybí tomu výraznější tah na branku v podobě uceleného příběhového oblouku, který postavy odněkud někam posune a případně předá divákovi nějaké poselství. Retrospektivní vyprávění vzestupu a pádu jednoho fiktivního motorkářského klubu v bouřlivém období přelomu 60s a 70s je složeno jen z více nebo méně zajímavých epizod ze života členů klubu, přičemž nějaký přesah stran tehdejší společenské situace (ztráta nevinnosti, nedůvěra v autority, dopady války, lidskoprávní hnutí, vlny demonstrací, atd.) se v ději řeší jen velmi okrajově a cestovní rychlost alias tempo až do konce filmu nepřekročí povolené hodnoty.
Comer je díky průběžnému komentování vlastních myšlenkových pochodů nejkomplexnější postavou v celém filmu, naopak postavy Hardyho a Butlera nejsou, až na pár momentů, o moc více než jen archetypy (macho boss a macho rebel) a zbytek postav je už vysloveně stafáž. Nejsilnější scéna v trailerech (potyčka a následné vypálení putyky) je v samotném filmu prezentovaná ve zcela totožné podobě, tj. neobsahuje navíc zhola nic a kromě ní toho děj po stránce dramatu už moc jiného nenabízí. Na určité emocionální vyvrcholení sice v závěru dojde, ale nevede k němu nijak zvlášť působivá cesta, prostě na něj v sérii životních kapitol jen dojde řada, protože je potřeba osudy postav nějak uzavřít. Potenciálně nejzábavnější část filmu (proměna klubu v regulérní gang) je pak odbyta jen pár záběry.
Atmosféru tehdejší doby se skrze výpravu, kostýmy, OST (téměř nepřetržitě hrající retro songy na pozadí) a samozřejmě nablýskané mašiny (byť ve filmu vlastně nemají až tolik prostoru) podařilo připomenout dokonale a ústřední trojice Comer, Hardy a Butler podává soustředěné herecké výkony (nikdo další už nestojí za zmínku, což je vzhledem k obsazení Shannona, Reeduse nebo Holbrooka škoda), ale to je tak vše. Z předlohy, která obsahuje především obrazový materiál, šlo převzít jen atmosféru a styl (což se povedlo na výbornou) a samotný film mohl vyprávět prakticky o čemkoliv. Nichols se bohužel rozhodl, že pouze zachytit vybrané fotografie v pohybu bude k působivému výsledku stačit.
