Bída a zmar v přímém přenosu. Fakt, že Sanders vůbec nechápe, co vlastně adaptuje (nebo to má absolutně na háku, což je ve výsledku totéž), byl zřejmý už když se pustil do převyprávění japonské manga klasiky pár let dozadu. Z mizerného traileru na jeho novinku bylo patrné, že v případě převyprávění americké komiksové klasiky, tomu bohužel nebude jinak.
O jakékoliv podobnosti s předlohou nebo Proyasovou adaptací po kvalitativní stránce nemůže být samozřejmě ani řeč. Stylový audiovizuál, podmanivá atmosféra, myšlenkový přesah, charisma hlavního představitele, atd. Nic z toho tady divák nenajde. Co je ovšem horší, Sanders bohužel stále nechápe ani to, jak se točí obyčejná braková (ideálně zábavná) žánrovka, v tomto případě obligátní akční vybíjená s decentními prvky romance a fantastiky.
Romantická linka vůbec nefunguje, navzdory tomu, že dostala větší prostor než minule (chemie mezi ústředním párem se limitně blíží nule a jejich vztahu jsem nevěřil ani minutu, natož báchorkám tvůrců o osudové lásce překonávající hranice života a smrti), akce je naprosto rutinní práce (Skarsgårdovo házení useknutých makovic do nic netušícího publika ovšem pobavilo:-)), všichni protivníci bez výjimky jsou nezajímaví panáci, finální potyčka s hlavním záporákem je ve filmu jen do počtu a generický audiovizuál zaujme jen tuzemskou stopou stran povědomých lokací.
Jediným světlým bodem v temnotě je Skarsgård, který se sice herecky i fyzicky snaží, seč mu síly stačí, ale nachází se v situaci podobné hudebníkům na palubě Titanicu po nárazu do ledovce – statečně se pokouší dělat svou práci, zatímco všechno okolo něj míří do zatracení nebo už tam je. Celkově zapomenutelná záležitost, zasloužený propadák (Skarsgård má poslední dobou smůlu na projekty) a snad vystavená stopka Sandersovým pokusům o zprznění dalších klasik.
