Předmětné zvukové záznamy navzdory názvu dokumentu bohužel nepředstavují středobod celého vyprávění a v samotném procesu téměř žádnou roli nehrály (protože nebyly k dispozici), přesto se tvůrcům podařilo skloubením těch několika nejvýmluvnějších Eichmannových výroků z dochovaných pásek s procedurálním pojetím právě probíhajícího soudního přelíčení (plus několika hraných sekvencí) vytvořit poutavý a poměrně komplexní pohled na celou kauzu.
Největším přínosem filmu (potažmo samotných zvukových záznamů) je úspěšné nabourání zažité teze o nacistických pohlavárech, kteří byli jen obyčejní pěšáci a „prostě jen plnili rozkazy“. Protože ne, prostým plněním rozkazů se nikdo mezi absolutní špičky jakéhokoliv represivního režimu nedostal.
Největším nedostatkem je skromný výskyt zmíněných hlasových úryvků, tudíž ponoření do Eichmannovy mysli se tady neděje v takové míře, jak by asi bylo záhodno. Nicméně podle všeho vedle tohoto dvouhodinového filmu existuje také třídílná tříhodinová minisérie, tak je možné, že v jejím případě tato výtka padá.
