Televizní předlohu neznám, takže netuším, jak moc se v celkovém pojetí filmu Leitch a Pearce drželi nějakých předem daných mantinelů, ale není to po všech stránkách až taková pecka, jak jsem po trailerech doufal. Jako celovečerní reklama na borce ze stunt teamů a jmenovitě šikuly z 87Eleven (nejen kvůli úvodní kaskadérské koláži) to ovšem funguje dokonale a palec nahoru za “nenápadné” rýpnutí tvůrců směrem k akademii, protože při všech těch kecech o rovných příležitostech a napravování historických křivd je přetrvávající ignorace tohohle oboru neskutečná ostuda.
S faktem, že detektivní linka s hledáním MacGuffina Taylor-Johnsona bude ve filmu jen do počtu a hlavní slovo bude mít akce a romantika, jsem předem počítal, takže potud vše v pořádku. Samotná akce je navzdory snaze všech zúčastněných o poctivou ruční práci (viz potitulkovka) jen takový neurážející současný řemeslný standard (minule v rychlovlaku to byla přece jen o něco dravější a stylovější podívaná), ale obecně je fajn, protože z každé scény tak okatě nevyčnívá cgi jako u nejmenované konkurence a její dávkování se v průběhu filmu postupně zvyšuje, což kulminuje v epickém finále, ve kterém se chytře propojují všechny složky filmu (kaskadérská, vztahová, krimi, filmařská).
Blunt je jako obvykle boží, Gosling je velký sympaťák a spolu mají fajn chemii, nicméně romantická část je vystavěna trochu nešikovně. Namísto toho, aby si k sobě obě postavy přes počáteční odpor, pramenící z rozchodu, opětovně hledaly cestu (skrze vzájemné popichování), chovají k sobě vřelé city v podstatě od samého počátku a tahle zábavná vrstva ve filmu téměř zcela absentuje. Humorných situací ve filmu vlastně až tak moc není (jedna vysvětlovačka na place a jeden jednorožec a to je vše) a stran potenciálně jiskrných slovních přestřelek mezi Blunt a Goslingem je to vyloženě promarněná příležitost, protože nic moc navíc, nad rámec těch pár scén v traileru, už ve filmu není.
Pochvala za hromadu scén přímo na fiktivním place obskurního akčního sci-fi braku – maestro Snyder by měl zajisté radost:-) a spousty pomrknutí tvůrců na diváky skrze popkulturní odkazy na kdeco/kdekoho napříč filmovým průmyslem. Obával jsem se, že exkurzí do zákulisí natáčení ve filmu ve skutečnosti moc nebude a naštěstí zbytečně. Na druhou stranu divácký vděčný motiv “film ve filmu” je značně nevyužitý. Podobně hravých prolamování zdi, jako je meta scéna s rozpůlením obrazu o rozpůleném obrazu, jakožto symbolickém vyjadřovacím prostředku, je v ději trestuhodně málo. Celkově ovšem moc příjemná pocta šikovným lidem za kamerou, kteří si podobnou záři reflektorů zasloužili už dávno:-).
