Jsem rád, že jsem to viděl, Reevse mám stále rád a to je asi tak všechno, co bych na konto čtyřky napsal. Ne, kecám, je toho víc:-). Nakonec mnohem méně „meta“, než jsem čekal a předpokládal (asi mám laťku, kolik sebereferencí ve filmu vydržím, posazenou mnohem výše než jiní:-)). Doufal jsem, že se Wachowski a WB odvážou podstatně více a dočkáme se něčeho ve stylu „natáčení filmu ve filmu o filmu“, protože v jádru je to vlastně „klasické“ pokračování, jen s pár meta prvky v první polovině filmu navíc. Pak se bohužel uhne stranou (nebo vzad:-)?) směrem k tradičnímu konceptu „více téhož, jen po 20 letech“. Což je docela škoda, protože jednak v trilogii bylo imho na konto těch postav řečeno vše, co říct býti mohlo a čtyřka jen otrocky variuje věci, které jsme už viděli dříve a lépe (zde se bohužel žádný upgrade nedostavil) a jednak to s sebou přináší nejednu potíž.
Na čem stavěla původní trilogie? Na vytříbeném audiovizuálu, vypiplaných akčních sekvencích a bojové choreografii, revoluční trikové stránce a samozřejmě nepostradatelných (pseudo)filozofických povídačkách. Čtyřka má průměrné audiovizuální zpracování, skrznaskrz průměrnou (místy až podprůměrnou) akci a fighty (takový ten středně budgetový Netflix level), o nějakých revolučních tricích nelze vůbec hovořit a tak jediné co zůstalo víceméně stejné jsou ty povídačky a k tomu tedy nově přibyl jen onen meta prvek. Stačí to na dobré pokračování série a obecně dobrý film? Já jsem díky leakům věděl předem do čeho jdu a po veškeré tvorbě po trilogii doteď a v podstatě kompletní výměně štábu (Yuen pochopitelně bolestně chybí a stejně tak Pope, částečně Davis a vlastně i ten Silver, který dokázal sourozence nasměrovat správným směrem) jsem ani od Wachowski nečekal žádnou ultra pecku (už od oznámení čtyřky tvrdím, že režii dostala od WB za zásluhy, než za cokoliv jiného), takže nějaké extra zklamání z celkových kvalit filmu se nedostavilo.
Snad až na to, že mě pomalu přestává bavit sledovat, jak Reeves v poslední době ve všem vypadá úplně stejně, od Wicka, přes Silverhanda a Teda (jen bez vousů) až po Nea:-). A když je už řeč o Vyvoleném osobně, tak Reeves hraje jak hraje v podstatě všude, kde se objeví, takže asi nemá moc cenu zrovna tohle řešit. Moss je ve filmu na můj vkus překvapivě málo, ale rozhodně dělá lepší dojem než její kolega (a oba imho kývli na čtyřku jen z přátelství k Wachowski). Zbytek postav nemá cenu řešit, protože se řadí do klasické kolonky „stafáž“, což je v některých případech škoda (třeba Ricci jsem vůbec nepoznal a až zpětně na webu jsem zjistil, koho tam vlastně hraje) a v některých naopak dobře (Lamberta jsem bohužel poznal a byla to bolest:-() a to nikoliv jen co do screentimu, ale naneštěstí i celkově zanechaným dojmem.
Co mě ovšem nepříjemně překvapilo (v okamžiku, kdy se ukáže, že jde o přímé pokračování trilogie) byl způsob, jakým se postavili k „rozestavěni figurek“ svého fikčního světa. Takový lazy writing po vzoru sequelové trilogie SW (ve které nejsou jasné ani takové základy, jako kdo že je v tom světě vlastně opozice a kdo establishment) jsem fakt nečekal. Tak probíhá válka mezi stroji a lidmi, nebo stále panuje příměří? Osvobozují se stále lidi z Matrixu nebo ne? Proč nechali stroje Reevse a hlavně Moss přežít a jak se o Reevsově přežití a jeho návratu do Matrixu dozvěděli lidé z Io? Proč některé stroje lidem pomáhají? Co se stalo se Zionem (aka posledním a jediným městem lidí v trilogii) a proč se lidi rozdělili a založili Io? A co čekají lidi z Io, že se po neo(ehm:-))osvobození Reevse z Matrixu stane? A co chce s Matrixem dál udělat sám Reevse (a Moss)? Drží v něm stroje ještě nějaké lidi proti jejich vůli? Prostě, slovy jedné z postav filmu „milión otázek“, na které ve filmu nejsou odpovědi (nebo ano a chyba je na mé straně přijímače:-)?) s klasickou vějičkou „ono se to v dalších dílech jistě nějak (do)vysvětlí“. Další díl asi stejně nebude, ale i kdyby ano, tak Wachowski a spol. na mě ve čtyřce nepůsobili, že by je něco z toho zajímalo (a zamítavé vyjádření Wachowski na konto režie potenciální pětky to asi potvrzuje).
Jednoznačně pochválit mohu asi jen OST, který se od Davise liší, ale hodně mi sedl i na samostatný poslech a do jisté míry potitulkovku (jo, chci vidět Catrix:-)). Všechno ostatní neurazí, nenadchne a druhý den po zhlédnutí na to člověk zapomene. Na jednu stranu je škoda, že po téměř 20 letech se WB a Wachowski vzmohli jen ta tohle (fakt by mě zajímalo, co si o čtyřce opravdu upřímně myslí druhý/druhá Wachowski), protože fikční svět Matrixu nadále skýtá obrovský potenciál co, jak a o kom vyprávět, na druhou stranu ale dalo se vlastně realisticky očekávat něco jiného, co by kvalitativně mělo na dohled původní trilogii, aneb kolik pokračování po takových letech dosáhlo na úroveň původního filmu/série a nebo se jí alespoň přiblížilo (ale naděje umírá poslední, že jo Indy:-))? V jiné době (asi tak do tří let od premiéry trojky) a s jiným týmem (tím původním, pochopitelně) možná, tady a teď by to byl zázrak, než cokoliv jiného. Zázrak, který se nestal.
P.S. To prohlášení Wachowski, že čtyřku natočila jako formu terapie po smrti rodičů, vyznívá po jeho zhlédnutí až prorocky, protože imho přesně tak film působí. Zbytečný přídavek, kterým si jen někdo něco kompenzuje, namísto toho, aby jej hnala tvůrčí invence a touha odvyprávět smysluplný příběh, který za to (po takových letech) stojí.
