Prince-Bythewood po předchozím, značně průměrném, pokusu v podobě The Old Guard příliš nadějí předem u tohoto projektu nevzbuzovala, ale samotná látka byla atraktivní a neobvyklá, trailer nebyl vůbec špatný a výsledný film nakonec, naštěstí, také ne, právě naopak.
První překvapení spočívalo v tom, že film spoluprodukovala, ale především stála za celým námětem snímku a dotlačila film k realizaci, má platonická láska z mladických let Bello, která na téma království Dahomey a jeho neohrožených afrických Amazonek narazila při své návštěvě současného Beninu a zaujalo ji natolik, že se rozhodla jej zpodobnit ve filmu. Škoda, že se v něm pro ni nenašel prostor pro nějakou mini roličku matky/sestry/manželky/milenky libovolného bělošského kolonizátora:-).
Druhým překvapením pak byla skutečnost, že trailer trochu klamal tělem (jak už to tak trailery častokrát dělávají:-)) a film je především konverzačka kombinovaná s verbovačkou (noví rekruti, scény výcviku a závěrečná „překážkovo-dráhová“ zkouška), zasazená do exotického prostředí rovníkové Afriky s pár ostrůvky akčních scén (klasická tří aktová struktura jedna akce na začátku, pak jedna uprostřed a samozřejmě jedna na konci jako klimaxové finále), než epické, válečné drama, což se ale na kvalitě filmu, naštěstí, nijak negativně nepodepsalo.
Třetí překvapení se následně týkalo vlastního děje filmu, který se věnuje mocenskému boji mezi jednotlivými kmeny/státními útvary na daném území a nikoli prvoplánově černobílému (ehm:-)) střetu hodných černých domorodců se zlými bílými kolonizátory. Ti se sice ve filmu vyskytují rovněž, ale mají v ději jen podružnou roli. Přičemž se snímek nikterak nevyhýbá ani historickému faktu, že prodej zajatých nepřátel do otroctví byl výnosným obchodem a zdrojem moci pro úplně všechny přítomné, včetně království Dahomey (nicméně morální pochyby titulní hrdinky stran provozování otrokářství jejím královstvím, jdou imho v ústrety současné společenské poptávce, protože dost pochybuji, že tehdejší lidi něco takového trápilo).
Čtvrté překvapení pro mě představovalo zjištění, že Davis a Lynch zvládají jak dramatickou část role, tak i tu fyzickou v akčních scénách (Lynch si sice vysloužila akční ostruhy loni v Bondovi, ale tady zajde mnohem dál), kterých sice není nijak přehnaně moc (což je vzhledem k neobvyklému prostředí škoda), ale předvedená akce je natočena hodně obstojně a má zajímavou (velice pravděpodobně úplně nerealistickou:-)) choreografii, plus Boyega zde dostal další šanci herecky předvést něco více, než je u jeho jednorozměrných blockbusterových figurek obvykle zapotřebí.
Pátým a posledním překvapením (tentokrát z ranku ne-až-tak-úplně příjemných) se stalo, tak trochu podivné, tvůrčí rozhodnutí nechat promlouvat všechny domorodé postavy s legračním „africkým“ přízvukem, který v některých scénách vážně míněnou snahu o „filmově-realistické“ vykreslení příběhu a postav dost slušně nabourával téměř až k hranici parodie. Chápu, že odvyprávět film v původním znění nějakým místním dialektem a opatřit jej titulky by byla cesta do (finanční) záhuby, ale zvolené řešení „černoši tady budou mluvit jako ve filmech, ve kterých si z černochů tvůrci/ostatní postavy dělají legraci“ se jako „zlatá střední cesta“ fakt označit nedá.
Na závěr ještě potěšila do příběhu zakomponovaná rodinná linka (téměř až rozměru antického dramatu:-)), fajn OST a starosvětská kamera (žádné zběsilé úhly a divoké střihy) a zobrazení, pro našince, netradiční kultury a jejího folklóru. Celkově povedené řemeslo a zase trochu něco jiného, než je u tradiční hollywoodské produkce obvyklé, což oceňuji.
