Krátká verze: Je to bombice. Dlouhá verze: Je to – kurva – bombice.
Teď vážně – předlouhé čekání naštěstí stálo za to, protože namísto nějakého „not great, not terrible“ pokračování si trio Cruise/McQuarrie/Kosinski (patlal Kruger mě v titulcích trochu postrašil, ale naštěstí si vybral silnou chvilku) pro všechny přichystalo ztělesněný filmový pomník akčnímu žánru, testosteronu, osmdesátkám, filmové nostalgii, pilotům, letadlům, fanouškům jedničky, aerofanům, pochopitelně samotným postavám, Kilmerovi, Connelly a v neposlední řadě poslednímu akčnímu hrdinovi (Mr. Wick, doufám, promine:-)) Cruiseovi, který má fotku v Britannice pod heslem „srdcař“ (a pokud ne, tak by s tím měl někdo hodně rychle něco udělat:-)) a vlastně kinematografii celkově.
Ano, je to v podstatě „pouhý“ upgrade jedničky, který těží zejména z pokroku filmařských technologií a tuny nostalgie (nebýt ve filmu Su-57 a postaršího vzhledu Cruise, věřil bych tomu, že to natočili nejpozději v ranných devadesátkách a z důvodu nějakých podivných shod okolností to nakonec skončilo na dalších 30 let v trezoru:-)), která startuje už při starém Simpson/Bruckheimer logu (podobně jako u Bad Boys 4 Life), pokračuje „tradičním“ úvodem na letadlovce se starým dobrým hudebním podkresem a končí vlastně až při závěrečných titulcích, ale všechno dělá na plný plyn a přesně tak, jak má (akce, emoce, vztahy, napětí, klimax, atd.), ale hlavně ukazuje, jaký neskutečný frajer je jmenovec agm-65 na poli herce a producenta. Kolik jiných lidí z branže divákům dodává takovouto kvalitu v tolika případech? Nemnoho a proto se každá taková štace musí ocenit.
Aneb takhle se to, dámy a pánové, dělá, když natočí film fanoušci (kteří jsou, náhoda tomu chtěla, prvotřídní filmaři:-)) pro fanoušky a někdo jim na to dá, na první pohled šílených, 200 mega:-).
Akce je opravdu fenomenální a jestli někdo tvrdí, že cgi a green/bluescreen dnes řeší úplně všechno, tak Cruise a zbytek castingu jej svými protáhlými ksichty při nevím-kolika-ale-určitě-docela-hodně-géčkách vyvedou z omylu, protože jistě, s pomocí cgi a green/bluescreenu lze dosáhnout kdečeho, ale jsou akční/trikové scény a pak jsou akční/trikové scény. Tady jsou ty druhé:-).
Osobně bych uvítal o trochu více prostoru Connelly a romantické lince, to samé v případě Kilmera (když už jej tedy ukecali k účasti) a možná by nebylo na škodu zredukovat Maverickův tým jen na tři, možná čtyři lidi a dát jim o to více prostoru (zvláště když pro zápletku jsou opravdu podstatní vlastně jen dva), protože jsem se v nich, nad rámec jejich škatulek (frajer, ženská, černoch, prostě Bob:-)), malinko ztrácel, ale to jsou malicherné pihy na kráse. To hlavní (Cruise a Teller) šlape na jedničku, takže cajk.
Jinak je docela vtipné, jak moc zápletka kopíruje jedničku Hot Shots (návrat k jednotce, konflikt se synem mrtvého parťáka, který mu dává jeho smrt za vinu, bombardovací mise nepřátelské základny s atomovým potenciálem), aneb kruh se uzavřel:-).
Jo a finále je naprostá pecka a jakmile se spustil (skvělý) Gagasong, okamžitě u mě naběhl „konec F&F7“ efekt končící tím, že „mi asi něco spadlo do oka, nebo co“:-).
P.S. Při pomyšlení na (neskutečnou) formu, kterou si Cruise a McQuarrie posledních pár let drží, mi už – kurva, prosím, konečně – dejte tu dvojku Edge of Tomorrow! A ne že na ni budu taky čekat další desítky let:-(!
